Nauč se základy programování

Co je programování?

Programovat znamená umět počítačům říkat, jak za nás mají dělat nudné, opakující se úkony. Začíná to na tom, že mohou počítat čísla z tabulek nebo odesílat emaily, a končí samořídícimi auty. Jak vypadá programování v praxi?

1. Potřebuješ vyřešit nějaký problém, ale dělat to ručně by bylo zdlouhavé.
2. Vymyslíš recept krok za krokem, podle kterého by problém mohl vyřešit počítač za tebe.
3. Napíšeš recept do souboru jako obyčejný text v nějakém „jazyce“, kterému počítač rozumí.
4. Necháš počítač spustit ten recept.
5. Zjistíš, že to máš vymyšlené s chybou, počítač slepě následuje tvůj recept a celé je to špatně.
6. Opravuješ recept a spouštíš ho stále dokola, nejde ti to, přemýšlíš, vaříš kafe, točíš se na židli.
7. Po třech hodinách spustíš recept a funguje to. Hurá, naprogramováno!

Co programování není?

• Věda — Ani matematika, ani fyzika, a většinou ani žádná jiná věda.
• Servis — Spravování tiskáren v kanclu, nastavování emailových schránek.
• Magie — Je to spíš činnost jako umět vyrobit stůl nebo uvařit dobré jídlo.

Proč se to učit?

• Průměrný plat programátorů je 50 000 Kč a běžně mají pružnou pracovní dobu nebo možnost práce na dálku — lze tedy bydlet v Ostravě a pobírat pražský plat. Programátorů není dost a poptávka stále stoupá, VŠ diplom nebývá vyžadován. Jestli v roce 2020 existuje rychlovýtah k lepší životní úrovni, je to IT.
• Občas se straší v novinách, že přicházejí miliony zlých robotů, kteří jednou všem vezmou práci. Místo robotů to asi budou spíš mobilní appky, ale jedno je jisté — technologie budou prostupovat naše životy stále více a bude tím pádem potřeba stále více těch, kteří technologiím rozumí.
• Pokud se nechceš programováním živit, stále se to hodí umět, doma i v práci. Místo toho, aby se někde muselo 500× udělat Ctrl+C a Ctrl+V, můžeš si to naprogramovat. Programování není cíl, ale nástroj — jako šroubovák nebo matematika. Bude se ti hodit ať už děláš v kanceláři nebo koukáš do mikroskopu a počítáš bakteriím nožičky.
• I když nakonec nebudeš vůbec programovat, hodí se rozumět tomu, jak tato práce funguje. Každá firma má dnes IT oddělení a to se mnohem raději baví s lidmi, kteří chápou jak vznikají programy. Můžeš se snadno uplatnit jako prostředník mezi nimi a ostatními.
• Otevře se ti cesta do dalších oborů, které s počítači souvisí — např. internetový marketing nebo psaní technických textů, které rovněž umožňují vydělat si dobré peníze a mít pružnou pracovní dobu.
• Při programování se trénuješ v informatickém myšlení, což je zcela obecná dovednost nesouvisející nutně přímo s počítačem. Informatické myšlení zlepšuje tvou schopnost řešit složité problémy, a to i v každodenních situacích.

Co budeš potřebovat?

• Vlastní počítač,
• internet,
• odhodlání,
• zvědavost,
• chuť se učit stále nové a nové věci,
• rozumět (aspoň psané) angličtině,
• překonávat všelijaké předsudky.

Co nemusíš mít?

• Pubertu — Někdo se naučil programovat v patnácti, někdo ještě dřív. Toto ale není balet, začít se dá v jakémkoli věku.

  S programováním jsem začala ve 30, při rodičovské. Hrozně mě to baví, nejradši bych u toho strávila 24h denně. Začít se dá v každém věku.

• Talent — Programování je především řemeslo. Dnes se navíc odehrává v týmu, kde se píle a komunikace vyplácí víc než jednostranná genialita.
• Penis — Neexistuje žádný důvod, proč by žena nemohla být skvělou programátorkou. Pokud si někdo myslí opak, je ze středověku. Žen je v IT zatím stále málo, ale pracuje se na zlepšení.

  Když jsem přišla k programu Apollo, nebyly tam žádné jiné ženy, které by psaly software.

• Matematický mozek — Při běžném programování si vystačíš se základy středoškolské matematiky a ani tak to není nic, s čím by se člověk potýkal denně.

  Z matematiky jsem míval čtyřky a nikdy mě nebavila. Dodnes si beru kalkulačku i na odečítání.

• Vysokou školu — VŠ je rozhled, souvislosti, vědomosti do hloubky. Pokud chceš, aby tvé programy řídily auta, létaly do vesmíru nebo pomáhaly doktorům, budeš to mít snazší s VŠ. Běžní zaměstnavatelé ale ocení praxi víc než titul a webovky nebo mobilní appky udělá samouk stejně dobře jako absolvent.
• Zájem jen o počítače — Pokud něčemu už rozumíš, nemusíš se toho vzdát na úkor kariéry v IT. Programování je jen nástroj. Nejlepší je výhodně si jím pomoci v jiných oborech.

Proč Python?

Ať už budeš nakonec dělat cokoliv, začít s programovacím jazykem Python je skvělý tah. Je to nejvhodnější první jazyk.

• Dobře se učí. Neobsahuje příliš mnoho divných značek, vypadá spíš jako anglická věta.
• Má přátelskou komunitu lidí, kteří píšou materiály pro začátečníky a pořádají nejrůznější akce.
• Dobře se hledá pomoc při řešení problémů během učení, a to i v češtině.
• Je to dnes jeden z nejpoužívanějších a nejoblíbenějších jazyků vůbec.
  • InfoTech News: Oficiální jazyk pro výuku ve Francii
  • The Economist: Stává se nejoblíbenějším jazykem na světě
  • StackOverflow: Jazyk s nejrychleji rostoucí popularitou a druhý nejmilovanější
  • Vývoj dat ze StackOverflow: Během 10 let se stal nejoblíbenějším jazykem
  • JetBrains: Třetí jazyk, který lidé mají jako hlavní. První, který se nejvíc učí
  • ZDNet: Odhaduje se, že do několika let bude nejpoužívanější na světě
• Je univerzální: tvorba webu, servery, datová analýza, automatizace, vědecké výpočty, …
• Existuje pro něj mnoho nabídek práce.

Co když ale bude nakonec v pracovním inzerátu Java? Důležité je především umět programovat — jiný jazyk nebo technologie se dá vždy doučit. Některé firmy přeučení i nabízejí.