Nauč se základy programování

Co je programování?

Programovat znamená umět počítačům říkat, jak za nás mají dělat nudné, opakující se úkony. Začíná to na tom, že mohou počítat čísla z tabulek nebo odesílat e-maily, a končí samořídícimi auty. Jak vypadá programování v praxi?

1. Potřebuješ vyřešit nějaký problém, ale dělat to ručně by bylo zdlouhavé.
2. Vymyslíš recept krok za krokem, podle kterého by problém mohl vyřešit počítač za tebe.
3. Napíšeš recept do souboru jako obyčejný text v nějakém „jazyce“, kterému počítač rozumí.
4. Necháš počítač spustit ten recept.
5. Zjistíš, že to máš vymyšlené s chybou, počítač slepě následuje tvůj recept a celé je to špatně.
6. Opravuješ recept a spouštíš ho stále dokola, nejde ti to, přemýšlíš, vaříš kafe, točíš se na židli.
7. Po třech hodinách spustíš recept a funguje to. Hurá, naprogramováno!

Co programování není?

• Věda — Ani matematika, ani fyzika, a většinou ani žádná jiná věda.
• Servis — Spravování tiskáren v kanclu, nastavování e-mailových schránek.
• Magie — Je to spíš činnost jako umět vyrobit stůl nebo uvařit dobré jídlo.

Proč se to učit?

• Průměrná mzda programátorů je 50 000 Kč a mohou mít pružnou pracovní dobu nebo pracovat na dálku. Programátorů dlouhodobě není dost, VŠ diplom nebývá vyžadován. Jestli v roce 2020 existuje rychlovýtah k lepší životní úrovni, je to IT.
• Občas se straší v novinách, že přicházejí miliony zlých robotů, kteří jednou všem vezmou práci. Místo robotů to asi budou spíš mobilní appky, ale jedno je jisté — technologie budou prostupovat naše životy stále více a bude tím pádem potřeba stále více těch, kteří technologiím rozumí.
• Pokud se nechceš programováním živit, stále se to hodí umět, doma i v práci. Místo toho, aby se někde muselo 500× udělat Ctrl+C a Ctrl+V, můžeš si to naprogramovat. Programování není cíl, ale nástroj — jako šroubovák nebo matematika. Bude se ti hodit ať už děláš v kanceláři nebo koukáš do mikroskopu a počítáš bakteriím nožičky.
• I když nakonec nebudeš vůbec programovat, hodí se rozumět tomu, jak tato práce funguje. Každá firma má dnes IT oddělení a to se mnohem raději baví s lidmi, kteří chápou jak vznikají programy. Můžeš se snadno uplatnit jako prostředník mezi nimi a ostatními.
• Otevře se ti cesta do dalších oborů, které s počítači souvisí — např. internetový marketing nebo psaní technických textů, které rovněž umožňují vydělat si dobré peníze a mít pružnou pracovní dobu.
• Při programování se trénuješ v informatickém myšlení, což je zcela obecná dovednost nesouvisející nutně přímo s počítačem. Informatické myšlení zlepšuje tvou schopnost řešit složité problémy, a to i v každodenních situacích.

Co způsobí koronavirus?

1. Zkázu

Opatření proti nemoci COVID-19, která měla lidem zamezit pohybu, mají velký dopad na spoustu firem a i celých odvětví, jako např. turismus. Vše, co staví primárně na setkávání lidí, bylo najednou ze dne na den odepsáno, a ani technologické firmy toho nejsou ušetřeny: Slevomat klesl na 10 % obratu, GoOut konal fiktivní festival, v Mews propouštěli. Známá programátorská osobnost, Jacob-Kaplan Moss, ve svém článku z 13. března upozorňoval, že se mají lidé v USA připravit na velká propouštění, a že začínající programátoři jsou jednou z ohrožených skupin. Bylo to nakonec tak špatné, že vznikl celý web Layoffs.fyi, který propouštění sleduje. V ČR sice máme jiný trh a jiné zákony, např. není zde tak snadné propouštět ze dne na den jako v USA, ale jestli je dobrá doba nespoléhat se na optimismus a připravit na nejhorší, je to zřejmě teď. Firmy mohou krachovat nebo omezovat výdaje i dlouho po výjimečném stavu.

2. Změnu

Na druhou stranu — výrobce 3D tiskáren Průša začal tisknout štíty pro zdravotníky a stal se hrdinou Česka. Dobrovolníci z oblasti IT se sdružili do akčních skupin jako Covid19CZ nebo Česko.Digital, kde vyvinuli ventilátory, masky, distribuovali roušky a ukazují školám, jak lze vyučovat online. Nástroje pro online komunikaci a práci z domova, jako jsou Zoom nebo Slack, zažily raketový růst. Kulturní představení v Praze se vysílaly přes internet a najednou se jich mohl díky IT účastnit i člověk z Karviné. Internet nám umožňoval fungovat i přesto, že jsme se nesetkali. Mnohé firmy, školy, domácnosti, ale i části státu prošly urychlenou „digitální transformací“.

3. Příležitosti

Pandemie tedy přináší nejen zkázu, ale i nové příležitosti. Probouzíme se do světa, ve kterém bude široká veřejnost vědět že existuje 3D tiskárna, jak navázat videohovor, sdílet dokumenty, hrát online hry, nebo jak na dálku učit. I pokud přestanou omezení pohybu, budou lidé tyto vymoženosti používat dál. Firmy, které budou potřebovat zefektivnit náklady, se obrátí k automatizaci, přechodu na technologická řešení nebo práci z domova. Stoupne hodnota lidí, kteří zvládnou s technologiemi pracovat.

Ano, pozastavilo se najímání, čímž firmy čelily nejistotě. Potom se na mnoha místech propouštělo nebo ještě propouštět bude. Budou se míchat karty a rozdávat znovu. Ano, na trhu bude o něco obtížnější sehnat práci, ale nebude to tak strašné:

• V roce 2018 rostlo IT v Evropě 5× rychleji než vše ostatní. Takto rozjetý vlak se nezastaví, zvlášť když není zasažen přímo a podílí se dokonce na řešení krize.
• Před krizí měly dvě třetiny IT firem v Česku nedostatek lidí a poptávka stále rostla. I pokud část firem zmizí a bude na trhu více lidí hledajících práci, programátorů bude pořád nedostatek.
• Oproti jiným oborům je u IT propad nejmenší — např. data profesia.sk, největšího slovenského portálu s nabídkami práce, během nejhorší krize uváděly meziroční pokles jen 23 %, zbytek oborů byl nad 50 %.

Je tedy velmi nepravděpodobné, že najednou programátoři začnou stát fronty na práci. IT samozřejmě neexistuje ve vzduchoprázdnu a ostatní obory potřebuje. Vyrábí nástroje a tyto nástroje musí mít kdo používat. Pro programátory samotné to ale není takový problém. Když přestane fungovat prodej letenek, mohou jít programovat třeba pro banky.

A i kdyby u tebe nakonec na kariéru v IT nedošlo, programování už dnes využije i spousta jiných profesí, např. vědci nebo novináři. Média jsou například plná grafů ukazujících průběh pandemie, ale tyto grafy musel z dat někdo sestavit a data správně interpretovat. I úředník může automatizovaně zpracovat excelové tabulky a udělat tak práci za tři lidi. Ve světě po krizi začnou být ještě cennější lidé, kteří mají nejen znalost svého oboru, ale mají blízko i k IT. Ať už je to doktorka, která umí programovat, nebo učitel, jenž látku vysvětlí na videu.

Co budeš potřebovat?

Především počítač a internet — na mobilu ani tabletu se programovat prakticky nedá a bez připojení ti nebude moci nikdo online poradit. Kromě toho je ale hlavní odhodlání a vytrvalost. Projdi si 14 příběhů lidí, kteří se programovat naučili a dnes jim to pomáhá při práci, nebo se tím začali přímo živit.

Jakmile se jednou pustíš do programování, nastoupíš do vlaku, jenž už se nikdy nezastaví. Budeš se muset učit stále nové a nové věci a to jde ruku v ruce se zvědavostí. Materiály a kurzy pro začátečníky najdeš i v češtině, ale brzy zjistíš, že spoléhat se jen na ně je velmi omezující. Pokud budeš rozumět alespoň psané angličtině, bude tvá cesta mnohem jednodušší.

Budeš také potřebovat překonávat všelijaké předsudky. Nenech se odradit, pokud ti budou lidé říkat, že na programování nemáš a že není pro tebe!

Co nemusíš mít?

• Pubertu — Někdo se naučil programovat v patnácti, někdo ještě dřív. Toto ale není balet, začít se dá v jakémkoli věku.

  S programováním jsem začala ve 30, při rodičovské. Hrozně mě to baví, nejradši bych u toho strávila 24h denně. Začít se dá v každém věku.

• Talent — Programování je především řemeslo. Dnes se navíc odehrává v týmu, kde se píle a komunikace vyplácí víc než jednostranná genialita.
• Penis — Neexistuje žádný důvod, proč by žena nemohla být skvělou programátorkou. Pokud si někdo myslí opak, je ze středověku. Žen je v IT zatím stále málo, ale pracuje se na zlepšení.

  Když jsem přišla k programu Apollo, nebyly tam žádné jiné ženy, které by psaly software.

• Matematický mozek — Při běžném programování si vystačíš se základy středoškolské matematiky a ani tak to není nic, s čím by se člověk potýkal denně.

  Z matematiky jsem míval čtyřky a nikdy mě nebavila. Dodnes si beru kalkulačku i na odečítání.

• Vysokou školu — VŠ je rozhled, souvislosti, vědomosti do hloubky. Pokud chceš, aby tvé programy řídily auta, létaly do vesmíru nebo pomáhaly doktorům, budeš to mít snazší s VŠ. Běžní zaměstnavatelé ale ocení praxi víc než titul a webovky nebo mobilní appky udělá samouk stejně dobře jako absolvent.
• Zájem jen o počítače — Pokud něčemu už rozumíš, nemusíš se toho vzdát na úkor kariéry v IT. Programování je jen nástroj. Nejlepší je výhodně si jím pomoci v jiných oborech.

Proč Python?

Ať už budeš nakonec dělat cokoliv, začít s programovacím jazykem Python je skvělý tah. Je to nejvhodnější první jazyk.

• Dobře se učí. Neobsahuje příliš mnoho divných značek, vypadá spíš jako anglická věta.
• Má přátelskou komunitu lidí, kteří píšou materiály pro začátečníky a pořádají nejrůznější akce.
• Dobře se hledá pomoc při řešení problémů během učení, a to i v češtině.
• Je to dnes jeden z nejpoužívanějších a nejoblíbenějších jazyků vůbec.
  • InfoTech News: Oficiální jazyk pro výuku ve Francii
  • The Economist: Stává se nejoblíbenějším jazykem na světě
  • StackOverflow: Jazyk s nejrychleji rostoucí popularitou a druhý nejmilovanější
  • Vývoj dat ze StackOverflow: Během 10 let se stal nejoblíbenějším jazykem
  • JetBrains: Třetí jazyk, který lidé mají jako hlavní. První, který se nejvíc učí
  • ZDNet: Odhaduje se, že do několika let bude nejpoužívanější na světě
• Je univerzální: tvorba webu, servery, datová analýza, automatizace, vědecké výpočty, …
• Existuje pro něj mnoho nabídek práce.

Co když ale bude nakonec v pracovním inzerátu Java? Důležité je především umět programovat — další jazyk nebo technologie se dá doučit poměrně rychle.