Mýty o pro­gra­mo­vá­ní#

Ně­kte­ré před­sta­vy o pro­gra­mo­vá­ní a pro­gra­má­tor­ské pro­fe­si ne­ma­jí moc spo­leč­né­ho s re­a­li­tou, ač­ko­liv je lidé stále opa­ku­jí. Ná­sle­du­jící od­stav­ce se sna­ží věci uvést na pra­vou míru a za­brá­nit růz­ným fa­leš­ným oba­vám nebo na­o­pak ne­re­ál­ným oče­ká­vá­ním. Mů­žeš si to pus­tit i jako vi­deo.

5min

Nej­čas­těj­ší mýty o práci v IT

Mu­sím mít ta­le­nt na tech­ni­ku nebo ma­te­ma­ti­ku? Zá­le­ží na věku? Po­tře­bu­ji vy­so­kou ško­lu? Vi­deo je sou­částí sé­rie Prů­vod­ce no­váč­ka v IT, kte­rou na­to­či­lo En­ge­to ve spo­lu­práci s Hon­zou z ju­ni­or.guru.

Už je pozdě za­čít #

Pro­gra­mo­vá­ní není ba­let ani ho­kej, za­čít se dá oprav­du v ja­kém­ko­liv věku. Ně­kdo se k pro­gra­mo­vá­ní do­stal už v pu­ber­tě a po­kud je tobě přes tři­cet, mů­žeš vá­hat, jestli má vů­bec smy­sl se o něco po­kou­šet. Re­a­li­ta je však ta­ko­vá, že těm, kte­ří za­ča­li v pat­nácti, se už zas tak moc pro­gra­mo­vat ne­chce, nebo se na něco spe­ci­a­li­zo­va­li. Ji­nými slo­vy, bu­de­te sou­tě­žit v ji­ných li­gách a mís­ta je dost pro všech­ny. Nej­spíš se už ne­stih­neš stát pro­gra­má­tor­skou me­gah­vězdou, byť ani to není zce­la vy­lou­če­no, ale nor­mál­ní práci v obo­ru si v po­hodě na­jdeš.

S pro­gra­mo­vá­ním jsem za­ča­la ve 30, při ro­di­čov­ské. Hroz­ně mě to baví, nej­rad­ši bych u toho strá­vi­la 24h den­ně. Za­čít se dá v kaž­dém věku.

Že na věku ne­zá­le­ží do­ka­zu­jí i ná­sle­du­jící pří­běhy re­ál­ných lidí, kte­ří do­ká­za­li v poz­děj­ším věku změ­nit ka­ri­é­ru a dnes se pro­gra­mo­vá­ním živí.

Stu­do­va­la ze­mě­děl­skou che­mii, dnes pro­gra­mu­je pro vý­zkum ra­ko­vi­ny

cyber­mag­no­lia.com — 3/2021

Z hor­ní­ka pro­gra­má­to­rem

tedx­pra­gue.cz — 8/2018

Změ­ni­la ka­ri­é­ru ve 40, díky bo­ot­cam­pu a on­line kur­zům

cz.py­con.org — 6/2018

Bý­va­lý vo­ják se pře­stě­ho­val z USA do ČR, živí se pro­gra­mo­vá­ním

me­dium.com — 4/2019

Ne­máš na to ma­te­ma­tic­ký mo­zek, chy­bí ti ta­le­nt #

Častým omy­lem je před­sta­va, že po­tře­bu­ješ ta­le­nt na tech­ni­ku, nebo kon­krét­ně přímo na ma­te­ma­ti­ku. Kro­mě vy­so­ce spe­ci­a­li­zo­va­ných po­zic pro­gra­má­to­ři při své kaž­do­den­ní práci nic slo­ži­té­ho ne­po­čí­ta­jí. Věda, která za pro­gra­mo­vá­ním sto­jí, tedy in­for­ma­ti­ka, má jis­tě s ma­te­ma­ti­kou mno­ho spo­leč­né­ho, ale v pra­xi si vět­ši­nou vy­sta­číš se zá­klady stře­do­škol­ských po­čtů a lo­gic­kým myš­le­ním. Po­čí­tá­ní se při pro­gra­mo­vá­ní vy­u­ží­vá po­dob­ně jako tře­ba při truhla­řině. Je lep­ší, když si místo zkou­še­ní od oka umíš věci správ­ně změ­řit a na­vrh­nout.

Z ma­te­ma­ti­ky jsem mí­val čtyř­ky a ni­kdy mě ne­ba­vi­la. Dodnes si beru kal­ku­lač­ku i na ode­čí­tá­ní.

Co se týče ně­ja­ké­ho ta­len­tu, žád­né spe­ci­ál­ní před­po­klady ne­po­tře­bu­ješ. Pro­gra­mo­vá­ní je spíše ře­mes­lo a více než vro­ze­ná ge­ni­a­li­ta ti po­může píle a tr­pě­li­vost. Kro­mě toho, mno­hem více než tře­ba zrov­na ma­te­ma­ti­ka je po­tře­ba an­g­lič­ti­na. Ma­te­ri­ály pro úpl­né za­čá­teč­ní­ky exis­tu­jí i v češ­tině, ale po­tom už se bez schop­nosti ale­spoň číst an­g­lic­ký text obe­jít nel­ze. Ne­do­sta­teč­ná an­g­lič­ti­na je v IT jako bo­la­vý zub. Chví­li vy­dr­žíš, ale když to ne­začneš včas ře­šit, bu­deš pak už jen li­to­vat.

Všet­ko, čo je pre teba nové, bude zo za­či­at­ku frustruj­úce, pôjde ti to po­ma­ly. Ale nie pre­to, že si blbý ale­bo si sa ne­na­ro­di­la so špe­ci­ál­nym gé­nom. Je to len otáz­ka času, sna­hy, ná­ma­hy, vy­tr­va­losti, tr­pez­li­vosti.

IT není pro ženy #

Ně­ko­ho to mož­ná pře­kva­pí, ale k pro­gra­mo­vá­ní není po­tře­ba pe­nis. Ne­e­xis­tu­je žád­ný dů­vod, proč by žena ne­moh­la být skvě­lou pro­gra­má­tor­kou a kdo si to myslí, je ze stře­do­vě­ku. Na­o­pak, bez žen bychom ne­mě­li po­čí­ta­če, ne­do­sta­li bychom se na Mě­síc a ne­vy­fo­ti­li bychom čer­nou díru.

Když jsem při­š­la k pro­gra­mu Apollo, ne­by­ly tam žád­né jiné ženy, kte­ré by psa­ly soft­ware.

Pod­le ČSÚ je v Čes­ku za­tím žen v IT stále méně než v Tu­rec­ku, ale na zlep­še­ní se in­ten­ziv­ně pra­cu­je. Ak­ti­vi­ty jako Py­La­dies nebo Czechi­tas se sna­ží pro­gra­mo­vá­ní mezi že­na­mi po­pu­la­ri­zo­vat a při­chys­tat jim bez­peč­né pro­středí, v němž si z nich ni­kdo ne­bude dě­lat legra­ci za to, že po­lo­ži­ly hloupou otáz­ku, nebo je šo­vi­nis­tic­ky po­sí­lat zpát­ky k plot­ně. I kul­tura IT fi­rem se po­stup­ně mění a stá­vá se k že­nám pří­jem­něj­ší, a to do­kon­ce i v čes­kém ryb­níč­ku, kde se lidé běž­ně děsí slov jako fe­mi­nis­mus nebo di­ver­zi­ta.

Prv­ní zku­še­nosti v obo­ru na­š­la díky dob­ro­vol­nic­tví a open sour­ce

blog.cesko.di­gi­tal — 6/2021

Ba­let­ka vy­tvo­ři­la ro­bo­ta, za lé­ka­ře od­po­vídá na do­ta­zy

imys­le­ni.cz — 5/2019

Pře­ko­na­la strach a při­hlá­si­la se na da­to­vý hac­kathon

me­dium.com — 12/2018

Stu­do­va­la ze­mě­děl­skou che­mii, dnes pro­gra­mu­je pro vý­zkum ra­ko­vi­ny

cyber­mag­no­lia.com — 3/2021

IT je pouze pro ge­ni­ál­ní aso­ci­ály #

Když se řek­ne „aj­ťák“, lidé si před­sta­ví brý­la­té­ho mla­dí­ka s po­nož­ka­mi v san­dá­lech nebo ně­ja­ké­ho hac­ke­ra v ka­pu­ci, kte­rý sedí ve skle­pě, kde po­zo­ru­je změť pís­me­nek. Se­ri­ály jako brit­ský IT Crowd nebo ame­ric­ká Te­o­rie vel­ké­ho třes­ku stále po­si­lu­jí různé ste­re­o­ty­py, ale i kdy­bychom jim chtě­li v ně­čem dát za prav­du, je dob­ré si uvě­do­mit, že je­jich prv­ní díly vznikly před 18 lety. Ač­ko­liv si toho ně­kte­ří lidé stále ještě ne­vši­mli, IT už dáv­no ne­vy­padá jako na známé fot­ce „bru­tál­ní pař­by in­for­ma­ti­ků“.

A nejde jen o to, že si ti klu­ci z fot­ky dnes při­jdou na hezké pe­ní­ze a pra­cu­jí v pres­tiž­ních fir­mách, ani o to, že už je v obo­ru mno­hem více žen. Tech­no­lo­gie mož­ná dří­ve pa­t­ři­ly k ob­skur­ním zá­li­bám, dnes už však pro­stu­pu­jí ži­vot kaž­dé­ho z nás. Spo­lu s tím je IT pří­stup­něj­ší a ote­vře­něj­ší pes­t­ré škále osob­ností. Pro účely roz­bo­ře­ní za­ži­tých před­stav asi po­stačí mód­ní sty­list­ka April Spei­ght nebo hard­wa­ro­vá ku­til­ka Na­o­mi Wu.

Kro­mě sa­mot­né­ho pro­gra­mo­vá­ní po­sky­tu­je IT a na něj na­po­je­ný in­ter­ne­to­vý prů­my­sl i ce­lou řadu dal­ších po­zic, kte­ré ani ne­musí být nut­ně tech­nic­ké: in­ter­ne­to­vý mar­ke­ting, psa­ní re­klam­ních tex­tů, de­si­gn apli­ka­cí, psa­ní tech­nic­ké do­ku­men­ta­ce, ma­na­žer­ské po­zice, sprá­va po­čí­ta­čo­vé sítě a mno­hé dal­ší.

Tito všich­ni vět­ši­nou spo­leč­ně pra­cu­jí v tý­mech, tak­že schop­nost ko­mu­ni­ka­ce má na mno­hých pra­co­viš­tích vět­ší hod­no­tu než zá­zrač­ná ge­ni­a­li­ta. Po­kud to umí­te s lid­mi, máte za­jí­ma­vé zku­še­nosti z ji­né­ho obo­ru a mezi své ko­níč­ky řa­dí­te i jiné věci než po­čí­ta­če, je to dnes spíše vý­hoda než han­di­cap.

Po­tře­bu­ješ vy­so­kou ško­lu #

Po­kud máš mož­nost stu­do­vat in­for­ma­ti­ku na vy­so­ké ško­le, jdi do toho! Od­ra­dit se nech snad jen po­kud ji už stu­du­ješ a tr­píš při tom. Vy­so­ká ško­la ti dá pře­de­vším roz­hled, stá­že, sle­vy, kon­tak­ty, sou­vis­losti a vě­do­mosti do hloub­ky, mož­nost jet na Eras­mus. Po­kud chceš pro­gra­mo­vat sa­moří­dící auta nebo po­má­hat ra­ke­tám do vesmí­ru, bude to s vy­so­kou ško­lou roz­hod­ně snaz­ší.

To ale vět­ši­na IT pra­cov­ní­ků ne­dě­lá. Běž­ní za­měst­na­va­te­lé po tobě bu­dou chtít vy­tvá­řet webo­vé strán­ky nebo mo­bil­ní app­ky. Ty zho­to­ví sa­mouk s mi­ni­mál­ní pra­xí stej­ně dob­ře jako ab­sol­ve­nt. K práci v IT tedy uni­ver­zi­tu nut­ně mít ne­mu­síš. Ještě se ob­čas ob­je­ví fir­ma, která z po­ža­dav­ku na VŠ ti­tul ne­sle­ví, ale vět­ši­nou se za­měst­na­va­te­lé spo­ko­jí s tím, po­kud chy­bě­jící řá­dek v ži­vo­to­pise vy­vá­žíš do­sta­teč­nou pra­xí na pro­jek­tech, klid­ně i v po­do­bě do­má­cích cvi­če­ní.

Nie kaž­dý z nás bude pro­gra­mo­vať tie ro­bo­ty čo be­ha­jú po Mar­se. V mi­nu­losti mož­no pro­gra­mo­va­nie bola veľmi špe­ci­a­li­zo­va­ná zá­le­ži­tosť, ale dnes má tak ši­ro­ký zá­ber, že kaž­dý kto chce, si v tom spek­tre mies­teč­ko ná­jde.

Fir­my hlav­ne za­u­jíma, či vieš ro­biť. Je im vi­a­c­me­nej jed­no, kde si sa to na­u­čil. Ak uká­žeš niečo sku­toč­né, čo si sám vy­ro­bil, tak koho za­u­jíma od­ki­aľ to vieš? Vieš to!

Ne­mysli si ale, že když ne­po­tře­bu­ješ ti­tul z VŠ, ne­bu­deš se muset učit. IT je obor, v němž se na­o­pak ni­kdy učit ne­pře­sta­neš. Ani pro­fíci s dva­ce­ti­le­tými zku­še­nostmi se ne­mo­hou pře­stat vzdě­lá­vat v no­vin­kách.

Za­jí­ma­vou va­ri­an­tou je zku­sit VŠ stu­do­vat, vy­bí­rat si za­jí­ma­vé obo­ry a před­mě­ty, ale ve chví­li, kdy už ti to pře­sta­ne dá­vat smy­sl, bez po­ci­tu viny ode­jít. Také se mů­žeš učit pro­gra­mo­vat po vlast­ní ose a stu­do­vat při tom úpl­ně jiný obor, kte­rý tě za­jí­má. Svou bu­dou­cí ka­ri­é­ru mů­žeš pak za­lo­žit na tom, že bu­deš ro­zu­mět např. so­ci­o­lo­gii nebo škol­ství a do­ká­žeš je pro­po­jit s mo­der­ními tech­no­lo­gi­emi.

Ba­let­ka vy­tvo­ři­la ro­bo­ta, za lé­ka­ře od­po­vídá na do­ta­zy

imys­le­ni.cz — 5/2019

Stu­de­nt práv vy­tvo­řil mo­bil­ní app­ku na do­bí­há­ní me­t­ra

flowee.cz — 9/2019

Sple­ti­tou ces­tou k práci pro­gra­má­to­ra: „Jed­nič­kář jsem váž­ně ne­byl“

fran­ti­sek­ne­met.cz — 2/2024

Gym­na­zist­ka dělá s umě­lou in­te­li­gen­cí a tvo­ří app­ku na fi­nanč­ní gra­mot­nost

vy­so­ci­na.roz­hlas.cz — 3/2021

Fir­my se o tebe por­vou #

Ve fir­mách exis­tu­je vel­ká po­ptáv­ka po zku­še­ných pro­gra­má­to­rech, tak­že se často mo­hou ná­bo­rá­ři pře­trh­nout, aby je zís­ka­li do své­ho týmu. Na zá­kladě toho se pak ale šíří mý­tus, že si stačí pře­číst čty­ři ka­pi­to­ly o ně­ja­kém pro­gra­mo­va­cím ja­zy­ku a hned do­sta­neš spous­tu na­bí­dek práce. To je vel­ký omyl a při­ne­sl by ti vel­ké zkla­má­ní. Ju­ni­or (tak se v ná­bo­rář­ské han­tý­r­ce ozna­ču­jí za­čá­teč­nic­ké po­zice) si ve sku­teč­nosti musí svou prv­ní pří­le­ži­tost prac­ně shá­nět.

Fir­my vět­ši­nou ne­u­mí ju­ni­o­ry efek­tiv­ně za­u­čo­vat a ra­ději mě­síce hle­da­jí zku­še­něj­ší lidi, byť bez­na­děj­ně. Ve sku­teč­nosti ti může rekva­li­fi­ka­ce do IT za­brat i dva roky uče­ní a prak­tic­kých cvi­če­ní. Ne­nech se tím od­ra­dit, ako­rát si na­stav ta správ­ná oče­ká­vá­ní. Zís­kat práci v IT jako za­čá­teč­ník není jed­no­du­ché, ale roz­hod­ně to jde, a to i bez ti­tu­lu.

Pro­gra­mo­vá­ní je zlatý důl #

Mzdo­vá ohod­no­ce­ní IT od­bor­ní­ků se už roky umis­ťu­jí na špici všech ta­bu­lek, tak­že fi­nanč­ní ohod­no­ce­ní může být pro mno­hé vel­kou mo­ti­va­cí pro rekva­li­fi­ka­ci. Tím spíše dnes, kdy lidé kvůli pan­de­mii při­chá­zejí o práci v ji­ných obo­rech, ale IT se drží. Pro­gra­má­to­ři mají co se týče vý­děl­ku roz­hod­ně nad­stan­dard­ní mož­nosti, ale mu­síš si uvě­do­mit, že bude chví­li tr­vat, než se tím od­bor­ní­kem sta­neš.

Ju­ni­or je pro fir­mu ná­klad, a to pře­de­vším v po­do­bě času ostat­ních za­měst­nan­ců. Ne­mů­žeš oče­ká­vat, že ti hned za­čne cho­dit na účet 50 ti­síc, nebo do­kon­ce víc. Za­čá­teč­níci v obo­ru se ovšem sho­du­jí, že když už je ně­kam vza­li, byli schop­ni na vy­so­ké mzdy do­sáh­nout již po­měr­ně záhy, v řádu jed­no­tek od­pra­co­va­ných let.

Se­díš si v tep­le na židli #

Pro ty, je­jichž za­měst­ná­ní je fy­zic­ky vy­čer­pá­va­jící nebo se ode­hrá­vá ven­ku, může kan­ce­lář­ská práce, ja­kou je i pro­gra­mo­vá­ní, pů­so­bit lá­ka­vě. Člo­věk u něj přece celý den sedí na židli a v tep­le, že? Sku­teč­nost je ovšem slo­ži­těj­ší. Na pro­gra­má­to­ry ne­pr­ší a nejsou vy­čer­pa­ní fy­zic­ky, ale po ce­lém dni in­ten­ziv­ní­ho pře­mýš­le­ní a ko­mu­ni­ka­ce s ko­le­gy se do­sta­vu­je vel­ká úna­va psy­chic­ká.

Ne­zříd­ka do­ra­zíš po práci domů, a byť máš do­sta­tek síly tě­les­né, z tvé­ho moz­ku je „ze­le­ni­na“. Zby­tek ve­če­ra už zvlád­neš na­nej­výš zí­rat na se­ri­ály. Roz­hý­bá­ní sva­lů fun­gu­je na­o­pak jako způ­sob re­la­xa­ce. Ne ná­ho­dou se spo­lu se vze­stu­pem kan­ce­lář­ské práce za­pl­ni­ly cyk­los­tezky ve měs­tech běž­ci, a to pře­de­vším v ho­di­nách po kon­ci pra­cov­ní doby. Kro­mě toho brzy zjis­tíš, že se­ze­ní u po­čí­ta­če není úpl­ně nej­zdra­věj­ší způ­sob trá­ve­ní dní a mu­síš vě­do­mě kom­pen­zo­vat újmu, kte­rou způ­so­bu­je, ať už cvi­če­ním nebo kva­lit­ní židlí.

Je to samá po­hoda #

Jak už na­zna­ču­je před­chozí od­sta­vec, pro­gra­má­tor­ská pro­fe­se má i své ne­vý­hody. Svě­te div se, je to práce jako kaž­dá jiná. Tvo­je kaž­do­den­ní spo­ko­je­nost bude na­ko­nec zá­vi­set na kon­krét­ní fir­mě, pro­jek­tu, štěstí, šéfech, týmu ko­le­gů a klid­ně i na tom, co ně­kdo jiný, koho vů­bec ne­znáš, špat­ně na­pro­gra­mo­val před pěti lety a ty s tím teď mu­síš pra­co­vat. Bu­deš bo­jo­vat s psy­chic­kou zá­těží, mů­žeš zpo­chyb­ňo­vat svůj zá­pal pro věc a ča­sem i vy­ho­řet.

Pro­gra­mo­vá­ní není něco, co bych mi­lo­va­la. Ne, že bych jej ne­ná­vi­dě­la, ako­rát to prostě ne­mi­lu­ju.

IT ale na­štěstí umož­ňu­je mno­ho způ­sobů, jak se uplat­nit i ji­nak, než jen se­ze­ním u po­čí­ta­če a na schůzích. Mů­žeš se ča­sem pře­su­nout k uče­ní a men­to­ro­vá­ní, psa­ní tech­nic­kých tex­tů, po­řá­dá­ní ko­mu­nit­ních akcí, za­čít před­ná­šet na kon­fe­ren­cích, kon­zul­to­vat, vést lidi… Mož­ností, jak si pro­gra­mo­vá­ní na­mí­chat ně­čím ji­ným nebo jak zce­la změ­nit hlav­ní za­mě­ře­ní své práce, je v rám­ci IT ne­pře­ber­ně.